Dějiny antropologie

- až 30.léta 20.století přináší analýzu poznatků, fakta z terénu ® analýza

- evoluční teorie – poč. střední paleolit je začátkem náboženského myšlení, Afrika má

  všechny až na polyteistické úrovni (starý Egypt), 2.pol. 19.st. co je jednodušší, je starší:

 nic ® magie ® animismus ® totemismus ® mateřské kulty ® šamanismus ® polyteismus ® monoteismus

- Tylor – animismus, , Primitive Culture, základy antropologie

            – teorie přežitků: uvnitř spol. či kulturního systému přežívají některé „nepotřebné“

               věci, jevy, ty bývají většinou starší

- Morgan jediný dělal vlastní výzkum u irokézů, nikdo jiný ne

90.léta 19.stol. výzkumy

▫ Fr. Boas – am. antropolog, kulturně-geografický přístup (vliv přírody na kulturu), studium

  mytologie

▫ Cambridge udělala výpravu do Torresovy úžiny, 1900–25 výzkumy kolon. úředníci

funkční strukturalismus: Bronislav Malinovski, A.Radcliffe-Brown

  každá kultura má tendenci existovat v rovnovážném stavu, tj. vyhýbat se konfliktům, a

  všechny části systému pracují pro tento cíl (příbuzenský, ekon., nábož., ekolog. systémy),

  důležitá je jak struktura společnosti, tak vztahy v ní, Britové hlavně zkoumali Súdán, Nigérii,

  Jižní Afriku; Francouzi: Claude Levi-Strausse, tradice arabistiky zaměřené na studium

  literatury, mýty a ústní lidovou slovesnost

60. a 70. léta

▫ debata o roli antropologie, starší generace badatelů označována za posluhovače kolonialis-

  mu, debata o etice výzkumů a zveřejňování výsledků výzkumů

▫ nástup interpretativní antropologie, badatelská reflexe, A.Geer odmítá strukturalismus

konec 80. let až pol. 90. let

▫ nihilistické období, kritika všech výzkumů, všechny kultury unikátní, nelze je srovnávat

pol. 90. let

▫ antropologie jako stylizace, subjektivně odpozorované

Materiály  pro  studium  afrických  náboženství

▫ 8.stol.                        jednotlivosti od Arabů

▫ 15.-19.stol.               údaje od Evropanů, většinou z pobřeží

                                   Zpráva o království Kongu – výjimka od misionáře

▫ od konce 16.stol.      hmotné doklady (suvenýry, sošky, jiné předměty)

▫ 2. pol. 19.stol.           publikace misionářů, vycházejí ze studia mytologie

- náboženství je systém představ a jejich realizací, kterými člověk vstupuje do vztahů

  s bytostmi a jevy smysly nepoznatelnými a bytostmi a jevy, které existují mimo jeho čas a

  prostor; zajišťují mu psychické bezpečí

Názorové soubory

1) kolem každého člověka existuje neutrální síla, kterou lze ovládat; člověk je katalyzátor,

   ovladač

2) představy o duších a duchách (nemají schránku) – jen ti existují ve vesmíru; pasivní

3) představy o božstvech; člověk je pasívní

Magie

- konec 19.st. Frazer: magie není nábož. systém, jen technologií (návodem)

- 30. léta Edward Evans-Pritchard, funkčně-strukt. antropolog

  1937 Witchcraft, Oracles and Magic among the Azande

- Monica Wilson: Good Company

- Zandové – ateisti, báli se čardějnických útoků; záleží na člověku, jak využije tu neutrální

  sílu – dobře (kouzelník, wizard) nebo špatně (čaroděj, sorcerer), logocentrické uvažování (v

  rámci skupiny); dva druhy lidí: 1) s vrozenou schopností užívat tyto síly, dědičné, bylo

  možné je využít i nevědomky, jen přáním 2) učili se od lidí; stratifikovaná společnost;

  manipulace člověkem, ne přírodou (oproti evropskému chápání), každé poškození člověka je

  chápáno jako možný zločin

▫ Monica Wilson: hrozba z obvinění z čarodějnictví vede ke snaze o mírové řešení vztahů

  (znaky čarodějů: nevrlost, hádavost)

▫ i slovem je možno ovlvinit tu sílu ® tabuizovaná slova, užití náhradních slov

▫ síla slova, síla pohledu, síla barvy

▫ Max Gluckmann: v jižní Africe je se zlými čaroději spojena představa o lidožroutství, lze se

  stát čarodějem, když se i nevědomky sní část lidského těla

▫ kouzelník se může stát čarodějem, ale ne naopak

▫ kouzelník – postavení specialisty či léčitele  x  čaroděj žije na okraji společnosti nebo na

  osamělých místech, často vyháněni, ex. hledači čarodějů; obvinění z čarodějnictví je často

  ovlivněno rodinnými spory

▫ africké systémy neznají princip náhody, co se týká lidí

▫ kouzelníci vyráběli amulety, které prodávali a čarodějové pomůcky pro začarování

▫ čaroděj může oživit mrtvolu, mátoha nemá stín ® nutno chránit zemřelé, rychlé pohřby

Kult předků. Animismus.

- již v 19.stol. známo, že blízcí předkové jsou velmi významní

- většina antropomorfních výtvorů (sochy, masky) mají co do činění s předky, chápáni jako

  kulturní hrdinové – nejsou mrtví, ale žijí a komunikují jak s potomky tak se silami z jiných

  světů, musí se krmit, protože když mají hlad, mstí se

- předkové a duše jsou v neustálém kontaktu, mohou zůsobit smrt, spojeno s dvojčaty: jedno

  zemře, přivolá druhé, kojenci: duše se ještě nezabydlela, je snadné ji odvolat

- ve 20.stol. přeformulovaná teorie o animismu

- v čisté podobě: duše (jsou ve všech věcech, lidech) a duchové (mohou se změnit v duše),

  jsou to bytosti téhož druhu, sobě rovné

- 19.stol. člověk má více duší, 20.stol. člověk má jednu duši, ta má více částí

  nejvyšší: spojena s veškerou pamětí své existence, mimo tento svět, střední: má vliv na osud

  schránky, třetí: přímo ve schránce; pomocí věšteb a snů se lze spojit i s tou nejvyšší

- představy o počtu: daný, nemění se, u jiných společností se mohou rodit

- populační exploze ® jedna duše může obývat více schránek

- jak se obsadí schránka? duše si jí vybere, častěji si vybere, které zná, lidská duše častěji zase

  přejde do člověka, pokud duše vstoupí do schránky, kde už duše je ® neštěstí, např. choroba

  ® nutný šaman; komu je dítě podobné, toho předka duši má

- je stanovena délka života (duše se rozhodla), když dojde k neštěstí, duše potřebuje dožít,

  přestěhuje se do daleké země

- duše i duchové jsou nesmrtelní, vždy tu byli, neexistuje začátek a konec světa

Pohřeb.

- aby se mohla duše někde usídli, nutný pohřeb, který zajišťuje budoucnost všech

- po smrti se spojí dvě nižší části duše, nějakou dobu se pohybují volně, mají mstivé nálady,

  že musily opustit schránku, nebezpečné ® třeba zajistit, aby byly klidné

- cyklus primárních a sekundárních pohřbů, často se konají v noci – není vidět stín (doklad

  duše), mrtvý už opravdu nemá duši

- 1 – 5 let do druhého pohřbu, zůstane jen kostra, definitivně uzavírá, spojení s nejvyšší částí 

  duše, náročnější a dražší než primární pohřeb, účastní se ho jen lebka a dlouhé kosti – ty se

  pochovají na novém místě, některé uloženy ve svatyních

- umístění hrobů – často pod obytné místnosti, dvory ® dobrá komunikace, jindy skupinová

  či rodinná pohřebiště na výšinách, skalách; území pohřebišť často posvátné, velká plocha

- u velkých panovníků je jim často hrobem celý palác, ten pak zároveň svatyní

- péče o celou přírodu, protože v každé její části sídlí duše

Šamanismus.

- definován na sibiřských národech, šaman – kunguzského původu

- základem je názor, že někteří lidé mohou pronikat do mimolidských světů, k tomu se musí

  umět přivést do transunejčastěji tancem, zpěvem či drogami, šaman může cestovat i do

  podsvětí i nadsvětí po stromu života, jeho úkolem je zjišťování konfliktů mezi dušemi, aby

  jedna schránka obsahovala jednu duši, jeho pomocníky jsoučasto duchové (různé amulety)

Totemismus.

19.stol.  člověk je příbuzný s nelidskými bytostmi (zvířaty, rostlinami)

20.stol. vedle skupinových totemů existují i rodinné, osobní, situační

▫ duše při nešťastné smrti může dožít v totemu

▫ leopard, slon pro náčelníky, podmíněno sociálně

▫ sluhové Livingstona nadávají lvovi jako línému náčelníkovi, ať si uloví kořist sám

Dvojčata.

- v neustálém kontaktu, ví, co dělá druhé, mají každý svou duši, ale podobný osud, když umře

  jedno, jeho duši se stýská, rodiče  vytvoří podobnou figurku, s kterou zachází jako s lidmi

  (ibedži)

- ve starší literatuře představa, že se dvojčata zabíjí, protože jedno je osídleno duší a druhé

  démonem – patrně jen evropská pověst, nepravda

▫ na duchy i duše lze působit magií, vrátit je do mrtvoly – vstanou mátohy, které nemají stín,

  jen ti nejzlejší čarodějové mohou oživovat mrtvoly

Polyteismy.

- vždy představa o stvoření světa a lidí

- bohové – nepoznatelní, nepochopitelní, nezpodobnitelní, zobrazenováni jen symboly

               – hierarchie: nejvýše stvořitelé, ti se zajímají jen o božský svět – komunikace

                  prostředníky: duše či nižší božstva či člověk-specialista

- v každém okamžiku mého života uctívám jen jednoho boha

- bohové bojují o své věřící, panteony jsou lokálně definované ® těžké je sestavit

- cyklický vývoj vesmíru, ekologický přístup: rovnost přírody a lidí

.

.

.

Secret Societies.

- zprávy už ze 16.století, představy o maskovaných jedincích

- odlišné od evropských: taktéž mají politické cíle, ale cílem je udržet společnost

- hlavně západní a střední Afrika, stejný typ společnosti přesahuje hranice států, lze poznat

  podle masek

- komunikace mezi lidmi a světy nelidí

- 2 skupiny:

kontakt s ženským principem Země

kontakt s mužskými bytostmi na úrovni kultur. hrdinů

západ a sever střední Afriky

jižní Kongo, Zambie, Zimbabwe, Angola

široká základna, téměř každý členem

jen výběrová záležitost

mužské i ženské společnosti

jen mužské společnosti

▫ je možné stát se členem i bez iniciace, kontaktem s nelidskými bytostmi, př. Libérie: ženská společen-stva, důl. roli hraje sběr plodin – případ nalezení vzácné bylinky

 

▫ na úrovni nejvyšších představitelů není důležité pohlaví, žena může být představenou mužské spol.

▫ méně zpráv díky kolonizaci, společnost zlikvidována před 1.svět. válkou, info jen od misionářů, cestovatelů

▫ kontakt se zemí zajišťuje úrodu a blahobyt, představe-ní mýtických rituálů, úcta, oběti, zabránění rozlobení principu

▫ komunikace s mytickými zakladateli národů, slavnými vládci, masky představují takové hrdiny

▫ prolitá krev způsobí hněv, důležité je zločin zastavit a potrestat, odvetou země je velká neúroda

 

▫ mezinárodně propojená, moc zastavit války

▫ ne proti válkám, ale hodně proti čarodějnictví

▫ úloha v nevyřešených zločinech, vlastní šetření, fyzická likvidace, daly znamení na dům viníka

▫ vých. Nigérie až Kamerun: spol. činná v obchodu, zajišťovala průchodnost a bezpečnost  obch. tras skrz ochranu uctívaných bytostí

▫ důležité ve sporech o půdu, kontrola důlní činnosti, ochránci přírody

 

▫ ve vých. části západní Afriky měly moc ovlivnit i sesadit panovníka

▫ mocenský nástroj panovníků, bojovaly proti nepřátelům panovníka

▫ fungovaly hlavně v noci, v Libérii v noci jako pořádková policie

 

▫ Súdán – rozdíl: společenstva vázána na řemesla

 

společné rysy

  ▫ používání masek

  ▫ nositeli filozofických a náboženských znalostí, mýtů

  ▫ přispívají k výchově členů: základní rovina je iniciace – speciální školení a zkoušky,

    symbolická smrt a znovuzrození, až pak se stanou skutečnými lidmi, tři fáze: symbolická

    smrt, mezimezí – novic neexistuje v reálném světě, není člověkem, bíle pomalován, jí

    syrové maso, chodí pozpátku atd., znovuzrození jako člen společnosti, spojení s duchy buše

    či kulturními hrdiny, přivedení zpět do normálního života

  ▫ boj proti čarodějnictví

  ▫ hodnostáři také součástí politického systému, zasedali v místních radách

Obecně

▫ dodnes tajná společenství existují, ale zanikají vlivem

  turismu a islamizace ® mnohé sochy prodány starožitníkům – po islamizaci byly

  nepřípustnými idoly

▫ členství je znakem spol. úspěchu, je na doživotí až na zásadní přečin proti principům

  chování

▫ na maskách se hodnost pozná podle účesů

.

Ašantové (Jižní Ghana)

- od půli 17.stol. státní zřízení, zemědělská společnost, konfederace drobných městských

  států, v čele král králů

- polyteismus: v čele Name stvořitel, též v jednom momentě uctívají jen jednoho boha

- zdroj: Rattray – koloniální úředník a antropolog, Religion and Art in Ashanti

- animismus – duše lidské i předmětů, zvláště důležité rostlinné a lokalizované, čtrnáct

  důležitých stromů, každý má svůj typ duše ® léky z listí a kořenů, též amulety (fetiš),

  důležitá voda (studánky), duše předků

- nejvýchodnější výběžek představy, že předkové jsou rádi blízko potomků, připravená křesla

- pověst o ašantském zlatém trůnu

- je nutné pro předka vyrobit křesílko, sedačku, pak se tam nosí oběti

- náboženské zákazy: 1. činností v konkrétní den      2. spojené s živočichy

                                   3. spojené s rostlinami  4. spojené s menstruací

- suman – přemět, který má chránit vlastníka, též k zahájení čaroděj. útoku

- amuletem může být cokoli (mušle, svazky travin, kožené řemánky), dříve tři druhy:

   1) pro ochranu dětí, zvaláště děvčátek, př. akuaba – panenky a amulety najednou

  2) pro každodenní život

  3) válečné – soustavy textilních či kožených kapsiček, patrný vliv islámu, i když ten vzdálen

                       tisíce kilometrů 

▫ nedostatek mědi, bronzu ® dovoz z Egypta hlavně mosazi

▫ písmo na mosazných egyptských nádobách ovlivnilo ašantské písmo

▫ nebezpečí: 1) skřítci v polích a kultivovaných lesech, miniaturní lidé o 80cm, chodidla

                         obráceně, paty dopředu

                    2) příšery v pralesech, seděly na větvích, přepadávaly lidi, lovce, obřadníky

                    3) čarodějnice – jen ženy, vždy z příbuzenstva, zničit je zase mohl jen příbuzný,

                         spojeny s pavouky; existují speciální tance k vyhledávání čarodějnic

▫ znamení – sny, vyvolány návštěvou ducha nebo duše jiného žijícího člověka

                – špatná, z chování zvířat, padající kamínky či listy

▫ věštění – komunikace se všemi bytostmi mimolidského světa, jedna komunitqa zná např. 12

  druhů věštění; hierarchie: 1. týkající se panovníka 2. vraždy; požívány pavouci, myši, lišky

  či kameny, jak dopadnou na zem či liché a sudé

Sakrální  Království  (Frazer)

- blahobyt státu je v přímé závislosti na zdraví panovníkka

Džukunové

▫ východní Nigérie, zemědělci, stát od 16.stol.

▫ panovník – nadán božskými schopnostmi, začínají až po korunovaci, větší moc než bozi,

  protože je blízko, přímo ovlivňoval přírodu, hlavní úkol: zajistit lidem úrodu, identifikován

  s rostlinami ® oslovován Ty naše proso, Vy naše boby; do 19.stol. vybírán na sedm let, pak

  uškrcen nebo jednou za sedm let slavnost pro obnovení jeho sil, když prospěl, mohl vládnout

  dál; pokud zabit po více než sedmi letech, beztrestné, ve skupině vrahů příbuzný ® nástup-

  cem, musel být škrcen, aby nebyla prolita krev (to hněvá bohy), jeho smrt držena v tajnosti

  do dozrání všech plodin zasetých za jeho života, vyjmuto jeho srdce, usušeno na prášek ®

  do potravy nástupce, vše sklizeno, tělo vyuzeno ® pohřeb = zbavování mrtvoly božských

  schopností, mumifikováno ® na veřejnost, jezdí po kraji na koni, navštěvuje svatyně a

  v každé ztratí část své moci, dva až tři dny, pak do země, obětována zvířata, otroci

▫ představa o úplném těle – v hrobě pytlík s vlasy, chlupy, nehty, zuby

▫ nový panovník šel od té poslední svatyni zase k první, nabývá postupně sil

▫ panovník – pohyb jen v rámci paláce, zpodobnění pořád jednoho člověka, mění kabátce

pozn. M.Fortes – výzkumy v Ghaně u Tallensů – rodová spol. bez náčelníků, dekunové – funkce podobné jako posvátní panovníci