Křesťanství v Africe

- od 6.stol. se křesťanství rozšiřuje z Egypta na jih do Namibie – tři království: Makurie, Alva

  a Nubie, liturgický jazyk řečtina, později nuilština

- 14.století zánik království Makurie díky Arabům

- 1504 zánik Alvy, vzniká sultanát

Etiopie

- křesťanství v Etiopii se dokázalo přizpůsobit, muslimy respektováno, protože muslimští

  vyhnanci zde byli vlídně přijati

- výtvarné umění: snědé tváře, kladné postavy z aufasu, záporné z profilu

- silné zakořenění biblické tradice

- Axum – symbol etiopské státnosti

- horní tok Modrého Nilu identifikován s řekou Gion (Gen 2:)

Z Edenu vychází řeka, aby napájela zahradu. Odtud dál se rozděluje ve čtyři hlavní toky. Jméno prvního je Píšon, ten obtéká celou zemi Chavílu, v níž je zlato, a zlato té země je skvělé; je tam také vonná pryskyřice a kámen karneol. Jméno druhé řeky je Gíchón; ta obtéká celou zemi Kúš. Jméno třetí řeky je Chidekel; ta teče východně od Asýrie. Čtvrtá řeka je Eufrat.

- v apokryfních knihách Gion jako paralela k Nilu

- Tim ad – svátek epifanie, rituál hry Davida a Izraelského domu, uctivé hluboké uklánění

  (Gen 33: Jákob se usmiřuje s Ezauem:

Sám [Jákob] se ubíral před nimi a sedmkrát se poklonil až k zemi, než k svému bratrovi přistoupil. Ezau se  

  k němu rozběhl a objal ho, padl mu kolem krku a políbil ho; oba plakali. Pak se Ezau rozhlédl a spatřil ženy a

  děti. Tázal se: “Koho to máš s sebou?” Jákob odvětil: “To jsou děti, jimiž Bůh milostivě obdaroval tvého

  otroka.” Mezitím přistoupily otrokyně se svými dětmi a poklonily se. Pak přistoupila I lea a její děti a poklonily

  se. Naposled přistoupil Josef a Ráchel a poklonili se.

- etiopské děti myjí nohy hostovi otce

- pokládají se za zákonné nástupce Izraele, potomky Šalamouna

- Kúš – oblast zmíněná ve Starém Zákoně, jižně od Egypta, hebrejsky Aitiopía, jednou

  přeloženo jako Chous (potomstvo Chámovo)

- Izajáš 18: zmínka etiopských řek

  Proti zemi Kúš (I vzdáleným Kúšijcům bude poskytnuta příležitost sloužit Hospodinu)

  Běda zemi okřídleného hmyzu při řekách Kúše; posílá vyslance po moři, po vodní hladině v plavidlech

  šáchorových. Jděte, poslové hbití, k urostlému národu s lesklou pletí, k lidu daleko široko obávanému,

  k pronárodu nesrozumitelné řeči, kterýporažené  pošlapává, jehož zemí protékají řeky. Všichni obyvatelé světa,

  vy, kdo přebýváte na zemi, až se vyzdvihne na horách korouhev, uvidíte, až se zatroubí na polnici, uslyšíte. …

  V onen čas bude přinášena Hospodinu zástupů pocta od urostlého lidu s lesklou pletí …

- na jezeře Tana mají plavidla z papyru ® ostrov s klášterem sv. Stefana

- Jerem 13 (Může snad Kúšíjec změnit svou kůži?), 38:

  Jeremjáš v cisterně; vysvobozen Ebedmelekem (Král vydal proroka předákům. Přímluva kúšijského dvořana

  Jeremjáše zachránila. Toto praví Hospodin: Toto město bude určitě vydáno do rukou vojska babylónského

  králea ten je dobude.“ Proto řekli velmožové králi: „Nechť je ten muž usmrcen, vždyť oslabuje ruce bojovníků,

  kteří v tomto městě zbývají… Kúšijec Ebedmelek, dvořan, který byl v králově domě, uslyšel, že Jeremjáše dali

  do cisterny. Když král seděl v benjamínské bráně, vyšel Ebedmelek z královského domu a promluvil ke králi:

  „Králi, můj pane, zle si počínali tito muži, že to všechno proroku Jeremjášovi provedli. Vhodili ho do cisterny,

  aby tam dole umřel hlady; ve městě už není žádný chléb.“ Král kúšijci Ebedmelekovi přikázal: „Vezmi s sebou

  odtud třicet mužů a vytáhni proroka jeremjáše z cisterny, než tam zemře.“

- apokryf Bárúcha

- příběh o Mojžíšově Numeí, ožení se s Etiopskou ženou Haišáda Kúšid

- žalmy vysoce ceněny, učí se ve školách, zpívány při každodenních příležitostech

- františkán Remedius Prudký navštívil Etiopii

- Novozákonní reference:

  Skutky apoštolů 8: Křest etiopského dvořana

  Filip se vydal  k té cestě a hle, právě přijížděl etiopský dvořan, správce všech pokladů kandaky, to jest etiopské

  královny.Ten vykonal pouť do Jeruzaléma a nyní se vracel na svém voze a četl proroka Izaiáše. Duch řekl

  Filipovi: “Běž k tomu vozu a jdi vedle něho!” Filip k němu přiběhl … a zeptal se: “Rozumíš tomu, co čteš?”

  On odpověděl: “Jak bych mohl, když mi to nikdo nevyloží?” A pozval Filipa, aby nastoupil a sedl si vedle něho.

  … Jak pokračovali v cestě, přijeli k místu, kde byla voda. Dvořan řekl: “Zde je voda. Co brání, abych byl

  pokřtěn?” Dal zastavit vůz a oba, Filip I dvořan, sestoupili do vody a Filip jej pokřtil. …

- Kebra Nagast – etiop. národní sága, Kandáces ztotožněna s královnou ze Sáby

- 4. stol. příchod křesťanství, přijetí křesťanství Mezanou v pol. 4.stol.

  Apokalypsa 5, 5.verš: sedmá pečeť knihy, přijal beránek „Neplač, zvítězil lev z rodu 

  Judova“, lev – potomek Davidův

- židovské prvky: snaha prezentovat se jako starý křesťanský národ, dokonce nejstarší  

  (nejstarší národ je ale Arménie – r. 301)

- monofyzické náboženství: důraz kladen na božství Ježíše, spíše než na jeho lidství

- dle apokryfů: Matouš pokřtil etiop. krále, eunuch Kandázís ho přijal a spolu přemohli síly

  hadů, Matouš pak zabit králem; útěk svaté rodiny do Etiopie

- rabínské midráše – zpracování biblických látek

- Josefus Flavius – řecký spisovatel židovského původu, psal hlavně o žid. dějinách

- Talmud: Mesiáš odmítne dary Egypta, ale přijme dary Etiopie

- neshody, zda židovství zde bylo před křesťanstvím

- koexistence judaismu, křesťanství, islámu a starých tradičních etiop. kultur

- falášové – etiop. Židé přisunutí z Izraele, dle Quidiho jsou potomky Židů, kteří přišli

  Nilským údolím

- kušické obyvatelstvo uctívalo hory, skály, stromy

- přicházeli Semité z Jemenu – náb. astrální (měsíc, hvězdy, Slunce), Mahrem (válka), Beher

  (Země), Meher (moře), Astar – semitské božstvo, s helénistickým vlivem ztotožňování

  s řeckými božstvy, duch zár posedá ženy, vede k exorcistickým obřadům (personifikace

  hysterie)

- od 14.stol. dobře doložené dějiny královskými kronikami

- německá expedice v Axumu Ennolittmann

- pokládá za základ historie knihu Kebra Nagast, kde všichni jsou potomci Mojžíše a

  Šalamouna

- etiop. úcta k sabbatu

- Axumská říše – srážky Židů a křesťanů v Jemenu ® Etiopané na straně křesťanů

Příchod křesťanství

- pomocí řeckých obchodníků: Frumentius a Edesius – ztroskotali zde, oblíbeni u krále

  v Axumu, vychovávali krále, Frumentius se vrátil do Alexandrie pro vysvěceného biskupa,

  Atanásius vysvětil Frumentia na biskupa (Abú Nasaláma v etiopštině)

- 332 – křesťanství přijato oficiálně, další biskup Hinas

- 1959 – až poražena nadvláda Egypta, kde se vždy světili biskupové

- 5.stol. přichází devět svatých, Syřané, kteří utekli z Římské říše do Egypta, pak do Etiopie

  přeložili celou Bibli do gees (starý et. jazyk)

- 6.stol. Káleb – král, později asketický poutník, svatořečen

- po zániku Axumu se těžiště posouvá jižněji do Vollo, zde jazykem agaw

- 1137 – 1270 dynastie zagwe, panovník Lalibela dává budovat krásné kostely

- křest. obyvatelstvo se stěhovalo na jih za vláhou, semitsky mluvící kolonizátoři

- 1270 – vojsko ze Šoi svrhlo dynastii zagwe, dosadili panovníka Jekuno Amlaki, který

  odvozoval svůj původ od Šalamouna a královny ze Sáby

- vnuk Amda Sion (1313-44) bojoval proti muslimům, křesťanství se ustálilo

- šalamounská dynastie – dobře vedené královské kroniky

- sv. Takla Hajmanot (1215 – 1313) – jeho živočichopis přel. W.Budge, poustevník, asketický

  život, hagiografická literatura, jak zachránil mnoho lidí před dravou zvěří, založil klášter

  Debra Libanos r. 1286 (na jihu v Šoa)

- na severu jiný typ mnišství – zakladatel Ewostalawos

- synaksář – popisy světců

- křesťanství připustilo existenci démonů a duchů, ale jen jako projevy satana

- velký předěl mezi vysvěcenými knězi a laiky, mezi nimi debterové – zpěváci, lidé

  nevzdělaní v náboženství ale vysvěcení, systrum – chřestítko, hlavy ovinuté mušelínem

- důležitý je David, Šalamoun, Alexandr Veliký, Konstantin Veliký a jeho matka sv. Helena,

  Theodosius II.

- Degwa – soubor liturgických písní

- Jared – zakladatel sakrální hudby, neprospíval, utekl, viděl červíka, jak leze na strom stále

  znovu a znovu, naučil se trpělivosti, vrátil se

- to lullulate – vokalické jásání žen

- tabot – archa úmluvy

Kalendář etiopský (Rok milosrdenství) – stejně jako koptský dělí rok na 12 měsíců po 30

  dnech, 13.měsíc pagumen má pět resp. šest dní; juliánský (v Evropě do r. 1582) 11.září

  začíná nový rok, mají o sedm lét méně než u nás, roky mají jména podle evangelistů,

  přestupný je Lukášův, den začíná při západu Slunce; nový rok – 1.maskaram, Addis Amad

  maskal – 17.maskaram, kříž, nalezení sv. Kříže v Jeruzalémě, princip pokání a usmíření, od

  14.stol., návaznost na judaismus, zapálí se hranice, tančí se, koukají, kam vane kouř

  Lúledda – Vánoce, Gezad – připomenutí obřízky Kristovy, Tenkad – křest,

  Tensal – Velikonoce, Ergad – Nanebevstoupení Panny Marie

  třicet tři mariánských svátků do roka

  sv. Michal je připomínán 12.dne každého měsíce

  nejpřísnější kř. církví, co se týká půstů – Fetha Nagast – kniha, předpisy pro věřící, středa a

  pátek, 180 dní povinného půstu (40 dní před Velikonocemi, 40 dní před svátkem útěku do

  Egypta), ne maso, tuky, vejce, mléčné výrobky, jíst jednou denně

- uznává všechny koncily do Chalkedonu, Panna Maria uctívána jako bohorodička

- pět svátostí – nemají biřmování a poslední pomazání

 1. křest – trojí ponoření

 2. eucharistie – kurbán (oběť), z kvašeného chleba odlomí kousek ve tvaru kříže, ponoří do

                          vína

 3. zpověď – svátost smíření

 4. svěcení kněžstva – provádí abuna (nejvyšší patriarcha)

 5. svatba – taklíl = vložení věnce, korunovace; manželství je nerozlučitelné mimo prokázané

     cizoložství[1]

- obřízka – dle Fetha Nagast, Confessio Claudií, je to zvyk není to povinnost, osmý den po

   narození jako v judaismu, je zde i obřízka dívek

- stále hodně magických praktik