MAZDAISMUS

-         počet věřících: 130 tisíc; 77 tis. v Indii, 25 tis. v Íránu, 23 tis. v USA, 5 tis. v Pákistánu

-         světové náboženství, první náb. nadnárodního kultu, vyvíjelo i misijní aktivity

-         monoteistické náboženství, zakladatel: Zarathustra

-         podobně jako u judaismu a islámu se definitivní podoba vyvinula až po reformě polyteismu

-         náboženství knihy – kánon limituje počet posvátných spisů a je to normativní rámec pro výklad a interpretaci náb.

-         ke kanonizaci došlo ve 4. – 6. stol. n.l. = největší rozkvět

AVESTA

-  (Zapastak = náboženský předpis),  z několika vrstev, které vznikly od dob Zarathustrových  až do písemné fixace

-         nejstarší perský dialekt je avestká perština

-         látky povětšinou liturgické, příp. i rituální, ale chybí látky epické, mýty, není zde narativní tradice

4 sbírky:

-         (1) JASNA – zpěvy, hymny, pův. jasna = oběť, později jasna = kultický úkon, včetně modlitby, 72 kapitol (72 je symbolické číslo)

-          a) Gathy (Zpěvy) – 28. – 34. kap. a 43. – 53.kap., celkem pět zpěvů v básnickém metru, jejichž autorem je Zarathustra, každá Gátha začíná „Úcta vám, posvátné zpěvy“   b) Jasna Haptanháitiš: 35. – 42.kap., mezi první a druhou Gáthou, v próze, kosmologickié a antropologické spekulace; a + b  tvoří starou Avestu

-         mladší Avesta: 1.-27. a 54. – 72. kap. vzniká později, stejně jako všechny ostatní části Avesty

-         (2) VISPRAT – sbírka liturgických textů, měly být recitovány při obětní praxi, „všichni ochránci“, duchovní patroni prátů (prát – vzýván při obětní praxi)

-         (3) JAŠTY – „hymny“, sbírka oslavných žalmů, nejstarší z nich jsou zpracováním staroíránské epiky

-         (4) VIDÉVDÁT – „zákon proti dévům (démonům)“, náboženský zákoník, pravidla čistoty, která zabrání démonům páchat zlo, předpisy o sňatcích, pohřbech, jídlech

-         obsaženy zde ještě další spisy, např. modlitební knížky

- později vzniklé texty z 9. a 10.století jsou v jazyce pehléví (středoperština), nejsou součástí kánonu, jsou to komentáře Avesty

-         ZAND – doslovný překlad Avesty do pehlévštiny + doplnění komentářem

-         DÉNKART – „náboženské dílo“, 9 knih, teologické komentáře, apologetické traktáty, zprávy o dějinách mazdaismu

-         BUNDAHIŠVÖN – „Prvotní stvoření“, dochován ve dvou verzích, íránské a indické, systematické líčení

Náboženská situace ve starověkém Íránu před Zarathustrou

-         společné rysy s védskou Indií

-         rituální požívání nápoje haoma s halucinogenními účinky

-         krvavé oběti, hlavně oběť býka gáv

-         ahurové a dévové tvořili původní panteon

Zarathustra

-         „ten, jenž vodí velbloudy“, „pán plavých velbloudů“

-         pořečtělá podoba zoroaster (® zoroastrismus) – sekundární etymologie Řeků: hédzoe = život, hédastér = hvězda

-         žil tradičně 628 – 551 př.Kr., dnes vědci dle jazyka 10. – 11. století př.Kr.

-         jeho postava je opředena řadou mytémů a legend: zázraky provázející narození

-         zaotar – obětník, označení kněze[1]

-         nebyl ze sociálně vyšší společnosti, byl ženat, dvě děti

-         vlna odporu proti němu ze strany oficiálního náboženství

-         obklopil se skupinou žáků a přátel: drigu chudí, vídva vědoucí, frjá milovaní

-         proti mnohobožství a obřadnictví, hlavně proti krvavé oběti skotu a proti požívání haoma, ale proti obřadnictví kázal jen do určité míry, sám  byl zaotarem, snaží se ale přesunout význam jinam: na etickou volbu

Ahura Mazda

-         jediným svrchovaným bohem

-         vyv. z Ohrmazd, ahura = pán, mazda = ? moudrost n. bílý, pozorný

-         ztělesněné dobro, stvořitel všech protikladů, tvoří dva duchovní principy, které symbolizují polarity – dvojčata: spenta mainju (svatý duch) a angró mainju (ničivý duch), oba duchové se skládají z dobrách či špatných myšlenek, slov a činů

-         musí si volit mezi řádem pravdy ašem a řádem lži drudž

-         je stvořitelem zla ve dvou smyslech: 1)oba duchové mají svojí volbu, který řád si zvolí  2) angro mainju je jeho synem ® důraz na nutnost volby mezi dobrem a zlem ® význam etiky, člověk není determinován, překonává koncept osudovosti

-         člověk se aktivně účastní boje mezi dobrým a zlým principem, svůj život neutváří pomocí rituálu, ale etickou volbou

-         v tomto boji není člověk osamocen, Ahura Mazda mu posílá pomoc: zprostředkovatelem je Ameša Spenta „nesmrtelní svatí“, jsou to duchovní síly, které člověku pomáhajív boji, 6 ahurů: správné smýšlení, nejlepší řád, žádoucí síla, plnost/spása, nesmrtelnost, posvátná oddanost/pokora, někdy je uváděn jako sedmý Ahura Mazda  ® jde o personifikaci určitých abstraktních hodnot, výčet hodnot, o které by měl každý věřící usilovat, protože je to družina personifikovaných vlastností Ahura Mazdy

-         ostatní staroíránská božstva byla nyní považována za zlé mocnosti, které svádí člověka na cestu drudž, Zarathustra je takto vlastně démonizoval ® dévové v nynější mazd. optice už démoni

Mladoavestský mazdaismus

-         nedošlo k odbourání rituální praxe, užívalo se i haomy

-         z Ameša Spenta se staly autonomní bytosti jazatové „ti, jimž je obětováno“

-         indoíránský bůh Mitra klasifikován jako dobrý ahura, podobně i bohyně Anáhitá, ale naopak bůh Indra zůstal zlým dévou

-         hymny na oslavu Ahura mAzdy, ale i ostatních božstev, každému zasvěcen jeden den v měsíci

-         velký kompromis mezi Zarathustrovým normativním programem a původním staroíránským náboženstvím

Postavestská teologie

Bundahišvön „Prvotní stvoření“

-         teologie dějin světa: předsvět (neexistuje ani člověk ani svět), kosmogonie, mytické dějiny, historiografie, eschatologická vize ( anal. Völuspá)

-         Ahura Mazda je stvořitelem protikladů je avestská myšlenka

-         Ahriman (zlý princip) je stejně odvěký jako AM, tyto dva principy jsou si mnohem rovnocennější, Ohrmazd je ale chytřejší: věděl o existenci Ahrimana, Ahriman nevěděl o existenci Ahura Mazdy, a Ohrmazd předvídal, že dojde ke střetu

-         Ohrmazd vytvořil nejdříve duchovní formu existence, zde se realizovalo prvotní ideální stvoření MÉNOK  - znamená buď „zárodek“ ® předstvoření, předehra, nebo „dokonalost“ ® první stvoření bylo bezchybné; to co je ve stavu ménok je dokonalé, nesmrtelnost, trvalo 3000 let

-         bylo stanoveno, že jejich souboj bude trvat 9000 let – ke stvoření materiálního světa došlo v prvních 3000 letech, kdy byl Ahrima paralyzován věštbou, že v první třetině bude vše podle Ohrmazda

-         etapy stvoření: nebe, voda, země, rostliny, zvířata, člověk

-         mýtickým předkem Íránců byl Gajó Mareta ® Gajómart